Když jsem v roce 2018 zhlédla v televizi sletová vystoupení a zejména skladbu Ženobraní, byla jsem dojatá a vzápětí přesvědčená o tom, že toto chci také zažít. A začala jsem jednat - oslovila jsem se svým nápadem své kamarádky, všechny věku 45+, a získala jsem je pro myšlenku založení oddíluv rámci TJ Sokol Ostrava-Výškovice s cílem cvičit na příštím sletu. Výbor místní TJ s mým plánem souhlasil a v lednu 2019 jsme založili nový oddíl. 10 žen pak začalo pravidelně jednou týdně cvičit v Sokole. V průběhu 3 let jsme si společně nacvičily 2 vlastní pódiové skladby a dobraly jsme se perfektní týmové soudržnosti.
A pak to přišlo. Kdo chce cvičit na sletu? Všechny! Autorka Ženobraní Kateřina Matušinská z Rychvaldu připravila pro XVII. všesokolský slet taneční skladbu V rytmu srdce. A protože jsme z Ostravy, byla tato skladba naší jednoznačnou volbou pro slet.
Vůbec jsme si však nedovedly představit, co takový nácvik sletové skladby obnáší, proto jsme se na první nácvičný sraz vydaly tři. V neděli 2. 4. 2023 jsme tedy absolvovaly první nácvičný sraz sletové skladby V rytmu srdce.
Nacvičovaly jsme v rámci Moravskoslezské a Beskydské župy v Čapkově sokolovně v Ostravě první část skladby Beat ve swingu cca 6 h. Bylo to, tehdejšíma očima viděné, šílené! Do své nácvikové kroniky jsem si tehdy zapsala: „Velmi rychlé tempo, připadala jsem si jako nemehlo, co stále něco kazilo, motala jsem se jak motovidlo, sestry z cizích jednot mne tu a tam upozorňovaly, že nestojím na značce, že stojím špatně, že netvořím diagonálu. Sotva jsem si něco zapamatovala a jelo se to znovu, zase jsem kazila, nezapamatovala jsem si skoro nic. Zmar, frustrace. Co teď? Poděkovat a odejít se ctí? Co řeknu dalším sestrám v naší jednotě? Že jdeme od toho? Že na to nemáme? Strach, obavy. V noci jsem z toho nespala, hlava mne bolela z těch krokových variací, na které jsem si však nemohla vůbec vzpomenout. V pondělí ve cvičení však sestry řekly, že jsou to jen počáteční obavy, že to společně zvládneme a potvrdily, že jdeme do toho!“
Cvičební hodiny od toho pondělka jsme věnovaly výhradně nácviku skladby. Protože základní čtverec tvořilo 16 osob a nás bylo jen 10, spojily jsme se se 6 ženami z TJ Sokol Polanka nad Odrou. Proběhly první nácviky v rámci naší skupiny, poté se přidaly sestry z Polanky. Obávaly jsme se, jak se společně domluvíme, zdali nám to bude „klapat“. Obavy však byly zbytečné, protože všem šlo o společnou věc.
S radostí, odhodláním a energií nám vlastní jsme se společně pustily do tvrdé práce.
Samozřejmě, že jsme si musely domluvit i další nácvikové termíny o víkendech a navrch jsme se secvičovaly ještě s dalším čtvercem z Nové Bělé po pátečních večerech. A také následovaly další župní secviky. Při všech těchto akcích jsme poznávaly další nové sestry a po očku jsme se dívaly, jak to té, které skupině jde. Společný nácvik byl náročný nejen náročností skladby samotné, ale i přístupem každé cvičenky i každé skupiny k nácviku. Nejednou jsme se zamýšlely nad tím a „remcaly“, proč zrovna je to v té skladbě tak a ne jinak, proč to autorka skladby tak vymyslela, a „pofňukávaly“, že je to příliš náročné, že to se přece nedá stihnout, a leckterá cvičenka si někde něco přizpůsobila i obrazu svému, což zase ty ostatní nesly s nelibostí.
Zařazení našeho čtverce na sletových vystoupeních na značkách v první řadě, v nás ještě zvýšilo zodpovědnost a ctižádost „obstát se ctí“. Tudíž jsme si přidávaly další společné hodiny a individuální příprava všech sester dle předtočených videí se ukázala jako nezbytná. S přibývajícím množstvím naučené skladby se nám cvičilo radostněji, bylo však třeba odbourávat také špatně nacvičené prvky ať už jednotlivců či celé skupiny. Ale tato naše píle se vyplatila. Mohu konstatovat, že na všech vystoupeních – krajském sletu v Opavě, krajském sletu v Brně i v obou programech XVII. všesokolského sletu v Praze, jsme zacvičily se ctí, s radostí, s hrdostí, že jsme to vše zvládly, že jsmenavázaly nová přátelství, že jsme poznaly nové lidi a zažily tu pravou sokolskou sletovou atmosféru. Naše přátelství se sestrami z Polanky trvá, máme naplánovaná společná posezení, další cvičení a již nyní víme, že i nácvik na příští slet. Snad nám zdraví a odhodlání vydrží! Takže sokolské motto Slet spojuje se u nás potvrdilo na 100 %.
Renáta Žemlová, T. J. Sokol Ostrava-Výškovice, Moravskoslezská župa
