Začalo to už koncem 19. století, přesně roku 1882, kdy se pod vedením Miroslava Tyrše sešlo 700 mužů na Střeleckém ostrově. Ti tehdy nemohli vůbec tušit, že o 66 let později v roce 1948 bude na Strahově cvičit ve velmi pohnuté době rekordního půl milionu sokolů a že v této tradici budou jejich sestry a bratři pokračovat i v roce 2024.
I když se slety konaly napříč staletími, nikdy neustrnuly v minulosti, ale skladby i celý sletový program vždy odpovídaly dané době a životu tehdejší společnosti. Jednou z nejslavnějších skladeb je Přísaha republice z předválečného sletu v roce 1938, během níž sokolové podpořili Edvarda Beneše. I to je jeden z důvodů, proč slety oslovují i současnou společnost, současné generace. Součástí sletů jsou vedle hromadných tělocvičných vystoupení rovněž různé sportovní soutěže, pódiová vystoupení a také bohatý kulturní doprovodný program.
Podívejte se do galerie na unikátní fotky:
I. všesokolský slet 1882
Na Střeleckém ostrově v Praze se tehdy pod vedením náčelníka Miroslava Tyrše sešlo 700 mužů. V průvodu pak pochodovalo přes 1 500 krojovaných sokolů s desítkami praporů. To vše za velkého zájmu a nadšení Pražanů.
II. všesokolský slet 1891
Na druhém sletu se v Královské oboře v Praze představilo 2 400 cvičenců, kteří předvedli prostná před 7 000 diváky. Průvod už měl více než 5 000 členů a objevili se v něm třeba i sokolové ze Spojených států amerických.
III. všesokolský slet 1895
Tento slet se poprvé konal na Letenské pláni. Cvičilo 5 000 sokolů a program sledovalo už 30 000 diváků. Poprvé v historii sletů mohli jeho účastníci shlédnout slavnostní představení Smetanovy Prodané nevěsty.
IV. všesokolský slet 1901
Sletových skladeb se poprvé účastní i ženy, necelá tisícovka jich předvedla vystoupení s kužely. Celkem se na něm představilo 9 000 cvičenců. Tehdy byly pravidelnou součástí sletu i závody, na IV. sletu se ke sportovní gymnastice (zajímavostí je, že se cvičilo na živém koni) přidala ještě atletika. Všech 18 sletových skladeb tehdy na kameru zachytil průkopník české kinematografie Jan Kříženecký, ale film se nedochoval.
V. všesokolský slet 1907
Je považován za první „velký“ slet, trval čtyři týdny. Zúčastnilo se ho 12 900 cvičenců a vidělo ho skoro čtvrt milionu diváků. Přijelo také mnoho sokolů ze zahraničí, ze zemí jako je Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko, Rusko, Bulharsko, Francie, Itálie, Belgie, Maďarsko, Holandsko, Lucembursko nebo Spojené státy americké. Kapelník a člen kolínského Sokola František Kmoch složil k V. všesokolskému sletu píseň Vítězný pochod. Do programu byla poprvé zahrnuta sletové scéna. Jejím námětem byl šachový turnaj, symbolicky znázorňující vítězství husitů nad císařem Zikmundem Lucemburským.
VI. všesokolský slet 1912
Šestý slet trval ještě o týden déle než pátý - pět týdnů. Cvičilo a závodilo na něm přes 30 000 sokolů a pod heslem „Co Čech, to sokol“ ho vidělo 300 000 diváků. Slet byl zároveň i oslavou jubilejních 50 let Sokola a vznikl z něj hodinový film, který se následně promítal v kinech. Choreograficky a organizačně velmi náročná sletová scéna „Marathon“ zaujala zvláštní místo v sokolské komemoraci a částečně byla parafrázována ve sletové scéně z roku 1932. Byl to poslední slet před 1. světovou válkou. V té době se sokolové zasloužili o vznik československých legií a stáli u zrodu První republiky.
VII. všesokolský slet 1920
První slet v samostatném Československu, kterého se účastnil i prezident T. G. Masaryk. Naposledy se konal na Letenské pláni. Počet cvičenců totiž dosáhl 100 000 a diváků bylo přes půl milionu, proto se později přesunul na Strahov. I tento slet trval několik týdnů, v průvodu prošlo téměř 80 000 sokolů. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka "V nový život". Během sletové scény vystavěli sokolové před zraky diváků živou monumentální sochu symbolizující vybojovanou svobodu národa.
VIII. všesokolský slet 1926
První slet na Strahově. Na cvičební ploše mohlo být najednou 14 000 lidí. Celkem se na ní představilo 145 000 cvičenců, které shlédlo 800 000 diváků. Doprovodnými akcemi tohoto sletu byly třeba lyžařské závody v Krkonoších nebo plavecké závody na Vltavě. Ani na tomto sletu nechyběl T. G. Masaryk, který 5. července 1926 předal sokolům na Pražském hradě prapor. Také tento slet neušel pozornosti velkých umělců té doby: Leoš Janáček pro něj složil světově proslulé orchestrální dílo Sinfonietta. Ke sletové scéně „Kde domov můj“, jež opěvovala krásu české vlasti, přispěli další přední čeští umělci.
IX. všesokolský slet 1932
Ani do třetice na něm nechyběl T. G. Masaryk. Slet byl oslavou 100 let od narození Miroslava Tyrše a 70 let od vzniku Sokola. Počet cvičenců se vyšplhal téměř na 200 000 a diváků už bylo přes milion. V Praze se konaly tři průvody, ve kterých šlo 100 000 lidí. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský. Poprvé se do příprav sletu zapojil rozhlas, který realizoval takzvané rozhlasové nácviky. Slet doprovázel rovněž bohatý kulturní program a nechyběla ani další sletová scéna, která vyzněla jako mohutná apoteóza Miroslava Tyrše.
X. všesokolský slet 1938
Konal se v době fašistické hrozby a stal se jedním z nejdůležitějších sletů vůbec. Slavná prostná Přísaha republice cvičilo 30 000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Značně výpovědní hodnotu měla také sletová scéna „Budovat a bránit“. Prahou se v průvodech valily desetitisíce lidí, kteří vyjadřovali odpor k fašismu a blížící se válce. Na Strahově cvičilo 350 000 sokolů a diváků už byly dva miliony. Prezident Edvard Beneš daroval Sokolu prapor, na který později připnul i Válečný kříž. Cvičební plocha už byla tak velká, že pro lepší ozvučení muselo být použito 24 reproduktorů.
XI. všesokolský slet 1948
Jedenáctý slet začali sokolové připravovat hned poté, co se po válce podařilo spolek v roce 1946 obnovit. Během dvou let příprav se situace v zemi výrazně změnila a v únoru 1948 přišel puč komunistů. Slet se přesto podařilo uskutečnit, i když to byl na dlouhou dobu slet poslední. Prostná mužů Věrni zůstaneme byla připomínkou sokolů umučených za války, moderní skladbu s kužely musely promoklé ženy pro obrovský úspěch opakovat. Co do počtu cvičenců byl tento slet rekordní, cvičilo na něm 500 000 sokolů! Mezi sokolskými dorostenkami cvičila i Jana Horáková, dcera Milady Horákové. Během průvodů došlo k demonstracím proti režimu a proti prezidentovi Gottwaldovi. Záběry z té doby jsou víc než výmluvné. Za toto chování sokolové tvrdě zaplatili, existenčně bylo postiženo přes 11 000 členů a o pár let později komunisté spolek úplně zakázali.
XII. všesokolský slet 1994
Trvalo to téměř 50 let, ale sokolům se podařilo ke sletům vrátit. Na Strahově jich za účasti prezidenta Václava Havla vystoupilo asi 23 000, z toho 1 800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.
XIII. všesokolský slet 2000
Tento slet byl součástí Národních dnů sportu a kultury, které byly součástí akce Praha – evropské město kultury 2000. Slet zahájil, a obou hlavních dnů (předvedení hromadných skladeb) se zúčastnil, prezident Václav Havel. Zhruba 25 000 cvičenců předvedlo na strahovském stadionu Evžena Rošického 12 hromadných skladeb. I tomuto sletu předcházely župní slety, konaly se na 35 místech po celém Česku.
XIV. všesokolský slet 2006
Sokolové se sešli opět na strahovském stadionu Evžena Rošického. Přes 15 000 cvičenců předvedlo 16 hromadných skladeb, tentokrát za přítomnosti prezidenta Václava Klause. Poprvé se v týdenním sletovém programu objevuje novinka – Sokol Gala – přehlídka toho nejlepšího ze sokolského vrcholového sportu (tedy sokolů, kteří pod hlavičkou sokolských jednot závodí).
XV. všesokolský slet 2012
Slet se přesouvá do pražského Edenu na stadion fotbalistů Slavia Praha. Ve 12 hromadných skladbách vystoupilo 11 000 cvičenců. Představili se i slovenští sokolové se skladbou My a my. Novinkou tohoto ročníku bylo slavnostní zahájení sletu představením Prodaná nevěsta v Národním divadle, které nastudovaly sokolské kulturní soubory – divadelní soubory Sokola Pyšely a Sokola Lázně Toušeň, folklorní národopisný soubor Formani ze Sokola Slatiňany a pěvecký sbor Gaudium Sokola Královské Vinohrady.
XVI. všesokolský slet 2018
Slet byl i připomínkou 100. výročí vzniku Československa. Sokolové pro tento slet nacvičili 10 hromadných skladeb, které předvedly před zraky premiéra Andreje Babiše v pražském Edenu. Jedenáctá skladba byla společným česko-slovenským dílem se symbolickým názvem Spolu. Další dvě skladby připravili hosté z Česka a ze zahraničí. V tomto roce ČOS navazuje na spolupráci významných umělců se sletem. Vznikl unikátní soubor obrazů a grafik vytvoření Michalem Cihlářem, Stanislavem Divišem, Ivanem Komárkem, Zdeňkem Netopilem, Pavlem Roučkou, Jakubem Špaňhelem a Jakubem Spurným. Více o sletu v roce 2018 najdete ZDE.
