Jmenuji se Kamila, je mi něco přes 50 let a žiji v Ostravě. V září loňského roku mi jednou večer zazvonil telefon, byla to dlouholetá kamarádka Táňa, s dotazem, zda bych se společně s ní nepřipojila k holkám SOKOLKÁM a nechtěla secvičovat skladbu „V rytmu ❤“ na sokolský slet. Chybělo obsadit poslední dvě čísla, 15 a 16.

Po chvíli váhání a dotazu, jak skladba vypadá, příp. na jakou hudbu by se cvičilo, jsem si vyžádala první dostupný videozáznam. Po zhlédnutí (i když už v půlce skladby jsem začala pochybovat, zda budu schopná si to celé zapamatovat), jsem se rozhodla, že tedy cvičit budu.

O náročnosti uvedené skladby si nemusíme nic nalhávat, byla to jedna z těch obtížnějších. A nácviky, které probíhaly střídavě v sokolovnách Polanky a Výškovic, kam jsme s Táňou dojížděly z okrajové části Ostravy, také. Ale společný cíl byl jasný, secvičit skladbu tak, aby v Praze nebyla ostuda a nezmařit úsilí všech ostatních cvičenek, které měly snahu docílit perfektního výsledku.

Zakously jsme se do tréninků, překonávaly běžné „dopravní těžkosti“ (např. uzavřený most směrem na Polanku) a postupně jsme se seznamovaly s ostatními členkami 16 členného čtverce. Po několika měsících tréninků jsme konečně dokleply poslední oddíl a já jsem na týden vyměnila holky ze Sokolovny za partu ostravských kamarádů, se kterými jsem vyrazila objevovat na kole krásy Plzeňského kraje. Ubytování bylo zajištěno v krásném a klidném místě na okraji Plzně, v KOTEROVĚ.

Po návratu z Plzeňska zbývalo cca 14 dní do Sletu. Dopilovaly jsme poslední detaily skladby (ruce, hlavy, správné směry) a začátkem července jsme odjely do Prahy. Třešničkou na dortu bylo zjištění, že do té doby netušíc, že někde v Česku leží Koterov, jsem na doprovodném programu u Tyršova domu potkala holky v tričkách V rytmu ❤a byly z KOTEROVA!

V tu chvíli jsem pocítila velkou radost, snad i hrdost, že jsem „do toho“ šla, že jsem součástí tak krásného sportovního setkání napříč Českem. Ukázat všem, že když se chce, všechno jde, pravdivost sloganu „Slet spojuje“ zafungovala na 100%.

Pár řádků bych ráda věnovala autorce skladby Kateřině Matušínské. A to poděkování za energii, kterou do této skladby vložila a čas, který celému projektu věnovala. Celý Slet byl pro mne nezapomenutelný zážitek a seznámení se zajímavými, inspirativními lidmi.

A na co nikdy nezapomenu? Bylo toho více…

Například na tmavě modrý banner se všemi jmény, kde všichni zúčastnění hledali své jméno, velký zážitek z hlavního programu v O₂ aréně, kde byly představeny různé sporty, vystoupení dánských gymnastů skupiny Ollerup s nesmírně pohybově nadanými mladými lidmi, relaxaci v bazénu, kam jsme si šly zaplavat, i když zrovna nebylo moc teplo, na dobrou náladu v hlučné restauraci, kde se s úsměvem snažili nás všechny nakrmit, nebo jak jsme rychle dobíhaly na generálku, když jsme si špatně vyložily čas v harmonogramu zkoušek. A dalších zážitků bylo samozřejmě nespočet.

Děkuji za slet, za prožití něčeho neskutečného, co jsem ani netušila, že zažiji.

Kamila Pospíšilová 13.8.2024 , Ostrava 30