Nejmasovější skladbou letošního sletu je Babí léto. Byl o ni takový zájem, že ji autorky Štěpánka Sadílková a Tereza Kosíková musely rozdělit na dvě „směny“ o 1300 ženách. Skladba je výjimečná i vůbec prvním využitím deštníků v historii sletů.

Babí léto nabídne dokonalý optický klam – i když je mezi cvičenkami skladby vždy jedna značka volná, díky deštníkům to vypadá, že na ploše Fortuna Areny v Edenu není ani metr místa. Diváci si tento klam užijí hned dvakrát, ve čtvrtek večer i pátek odpoledne.

Jaké to, je nacvičovat s více než dvěma tisíci žen? A hlavně když jsou rozděleny na dvě půlky?

Štěpánka: Zdálo by se, že pro nás dvě se nic nemění, že zkrátka pořád nacvičujeme to samé. Ale je potřeba si uvědomit, že se nám kompletně vymění cvičenky a každá to má naučené trochu jinak. Tedy dvojnásobné množství zkoušek a práce.
Tereza: Zájem byl opravdu enormní a plocha stadionu je moc malá. Potřebovaly bychom větší (smích).

Očekávaly jste takový zájem?

Tereza: Byly jsme hodně překvapené. I když je hromadné cvičení na hudbu doménou žen a víme, že ho mají rády, očekávaly jsme zájem zhruba třetinový. Navíc když pro letošní slet byly připraveny přímo pro ženy dvě skladby. Kromě Babího léta, které je hlavně pro starší ženy a seniorky, ještě V rytmu srdce pro ty mladší.

Proč jste se zaměřily zrovna na tuto věkovou kategorii?

Štěpánka: V Sokole Horoměřice, kde spolu my dvě pravidelně cvičíme už od útlého dětství, jsme začínaly s našimi maminkami. A jak tahle generace postupně začala „zrát“, tak jsme si říkaly, že by bylo hezké vytvořit pro ně už ne tolik náročnou, ale stále energickou skladbu.

A opravdu tam vaše maminky cvičí?

Štěpánka: Moje maminka ano a dvojic dcera–matka je tam několik. Obecně v našem oddíle je to hodně o mezigeneračním cvičení. Máme cvičenky zhruba od 17 do 75 let.

Tereza: A máme u nás dokonce jednu cvičitelku, Marušku Horkou ze Sokola Žalkovice, které je asi 13 let a vedla při nácviku ostatní. Oficiálně vede nácvik její maminka, ale když jsou spolu v tělocvičně, vede to Maruška. Je úžasné, jak starší ženy a seniorky poslouchají tu třináctiletou. Mají respekt, ale vzájemně si ze sebe dělají legraci. A to je úžasné spojení.

Jak vůbec funguje proces tvorby sletové skladby?

Štěpánka: Nejdřív přišlo od České obce sokolské oznámení, že se vyhlašuje konkurz na sletové skladby. Terezka mi to přeposlala a já začala po večerech přemýšlet, co by se dalo podniknout. Přišla jsem na to, že na sletu jako rekvizita ještě nikdy nebyly deštníky. Ověřovaly jsme to i v archivech. Tak jsme si řekly, že to je ono. Následně jsme k tomu vymyslely vhodnou hudbu s tematikou deště, poslaly jsme přihlášku a v konkurzu vyhrály.

Co se dělo dál?

Tereza: V listopadu 2022 byl předváděcí den, kde proběhly ukázky všech dvanáct sletových skladeb. Natočila se videa a umístila se na sokolský web. A na základě toho si cvičenci z celé republiky mohli vybrat, kterou skladbu chtějí cvičit.

Kolikátý je to vůbec váš slet?

Tereza: Máme toho odcvičeno opravdu dost (smích). Je to můj pátý slet a pro Štěpánku čtvrtý. Už v roce 2018 jsme fungovaly jako cvičitelky a měly na starosti své skupiny, ale v roli autorek skladby je to letos snaše premiéra.